HISTORIE OBCE

Čerpáno z Vlastivědy moravské, Novoměstský okres, Brno, 1948, autor: Josef František Svoboda (1874 -1946)


Za nejstarší určitou zprávu o obci musíme dosud uvažovat zápis v zemských deskách z roku 1407, kdy převedl Milota z Křižanova za souhlasu svých společníků Erharda ze Sakl a sestry Eleny z Křižanova Annu ze Střítěže, manželku Prokopa ze Svratky, z dřívějšího věna v Lomu a zajistil jí věno 50 hřiven grošů na platu ročně. 5grošůod poplatníků z poloviny vsi Dlouhé. Anna současně učinila dědicem tohoto věna svého manžela. Z toho můžeme soudit, že osada byla založena koncem 13. století nebo počátkem 14. století majiteli zboží lomnicko-křižanovského a že ti tu usazovali dočasně své panoše. K nim nebo k rodině lokátorově patřil asi starý vladycký rod, usazený na Telečsku a píšící se 'de Dlúhé'. Z tohoto rodu Dobroslav z Dlouhého získal roku 1391 od Jindřicha z Jindřichova Hradce ves nynější Horní Meziříčskoo na Telečsku. Z jeho synů známe Ctibora z Dlouhého a Jana z Meziříče u Strmilova. Žádný z nich však v naší osadě nesídlil.

rybník Pohled na rybník (50. léta)

Spory v rodině a žaloby na majitele, pány z Křižanova, zachovaly také zprávy o naší osadě, která tím jistě nemálo trpěla. V té době vyhrál totiž Sezama z Tasova některé žaloby na Zikmunda z Křižanova a byla mu proto exekučně odevzdána část Zikmundova majetku, a to roku 1407 ves Dlúhá v hodnotě 70 hřiven grošů, roku 1412 les u vsi Dlúhá v hodnotě 20 kop grošů a téhož roku polovice lesů v hodnotě 50 kop grošů. Ještě nebyla obec vyplacena z jednoho záboru a již byla zase s obcí Křídla v roce 1417 soudně odevzdána Petrovi z Janovic jako zástupci Anny z Rojetína (vdovy po Ješkovi ze Zvole) v hodnotě 15 kop grošů a v roce 1418 byla v Dlouhém přidělena dědicům po Ješkovi ze Zvole jedna a půl kopy ročního platu ze Zikmundova majetkového podílu.

Další postupným dělením se stalo, že polovinu osady měl Hynek ze Zvole a druhou polovinu příbuzný Zich ze Svratky. V roce 1446 je sestry Machna a Anežka z Křižanova žalovaly, že neprávem drží jejich dědictví po bratru Janovi. Proti tomu se Hynek hájil podáním žaloby na rukojmí Vojislava z Nové Vsi a Smilka z Radyněvsi, kteří za zemřelého Jana z Křižanova ručili.

Vjezd do dvora č.1 Vjezd do dvora č.1

Také žďárský klášter se domáhal roku 1447 náhrady 60 hřiven na Hynkovi za vybrané desátky ze vsi, což skončilo dohodou. Ze žaloby vysvítá, že osada byla přifařena k Horní Bobrové, a proto desátky patřily klášteru jako majiteli této fary. Zichova půlka vsi zabírala 5 lánů, jak je patrné z věna jeho manželky Kunky z Janovic. Tímto ze Zich bránil proti Anežčině žalobě. Zich spor vyhrál, neboť soud vydal roku 1447 nález, že má k věnu na Dlouhém právo. Vkladem Janovi z Pernšejna roku 1464 dostala se i tato osada k majetku pernštejnskému. Král Vladislav dal zapsat své právo, které mu příslušelo právem odúmrtním ve vsi Dlouhém na Moravě, teprve v roce 1494 Vratislavovi z Pernštejna, což však mělo asi jen formální význam, aby se napravilo nějaké dřívější opominutí v zápisech zemských desek V té době nastalo oddělení osady od dosavadního statku křižanovského a připojení k Pernštejnu s povinností dovážet ročně 18 klád k pile pod zámkem.

U hradu Pernštejn nezůstala však obec dlouho, neboť již roku 1500 byla připojena k Novému Městu. Od té doby se také vedly v novém Městě gruntovní zápisy, které se zachovaly. Z nich se dá usoudit, že v osadě rychtářský úřad nebyl již spojen s určitým gruntem; 1556 je tu Martin rychtář, 1562-64 Vít rychtář, 1564 zase Martin. Okolnost, že se tu nezachovala původní svobodná rychta, dokazuje, že byla osada časem připojena správou k jiné. Z odhadu při prodeji panství v roce 1587 vidíme, že to byla osada drobných zemědělců v lesích, neboť tu bylo velké hájemství. V té době bylo rychtářství pod správou Jozefa rychtáře, po jeho smrti v roce 1606 se ujal úřadu Pavel Hlavinka. K vdově Jahaně se téhož roku přiženil Matouš, syn Mikuláše Sablíka ze Slavkovic a rychtářem se stal on. V roce 1615 je však rychtářem Pavel hlavinka, kterého však toho roku zabil Vítek Andreášů z Křídel. Za tento čin byl sťat. Poté v roce 1616 nastupuje rychtář Václav.

V té době nastal spor o různé desátky mezi žďárským klášterem a Dubským, smírem bylo 21.9.1617 ujednáno, že snopný obilní desátek ze vsi Dlouhého náleží jako dosud I nadále farářům bobrovským. Když se stal pánem osady kardinál Dietrichštejn, byla pro ni založena v roce 1625 zvláštní pozemková kniha. Za pánů Kratzerů nabyla osada důležitosti. Kolem roku 1650 byla na Olešenském potoku postavena vysoká pec s hamrem, památkou je po ní halda strusek a samota Ježkov (Frankfurt).

Odvody rok 1936-1937 Odvody rok 1936-1937

V roce 1660 učinili synové Šimona Kratzera dědickou dohodu o zadlužené pozůstalosti a mladší František Adam se spokojil s podílem 15 000 zl. rýn., když se mu odvede dědičně dědina Dlouhé s lidmi a příslušenstvím a s domovem v Praze. Tím se stala osada na nějakou dobu samostatným statečkem. Vrchnost si uddělala roku 1661 z domu Vávry Pohanky dvůr, jemu dala vystavět nové stavení a přikoupila k tomu dvoru od gruntu Víta Říhova pole a louky. V novo městských matrikách nacházíme z té doby na Dlouhém vedle Františka Assama Kratzera také rychtáře Ferdinanda Kratzera a pak pannu Johanku. Z toho vyplívá, že tu vrchnost sídlila.

Již v roce 1672 nabylo přesně známo, jaký desátek přísluší z této osady bobrovskému faráři. Farář se musel spokojit s tím, co mu podle tradice dávali osadníci. Této nejistotě měla učinit přítrž úředně zprostředkovaná dohoda z roku 1809, za desátek určovala všechny oseté pozemky v trati sousedící s poli hornobobroveckými a svrateckými.

V prosinci roku 1818 postihl obec velký požár, při němž padlo 18 domů plamenům za oběť.

V roce 1850, při nové politické organizaci, tu byla utvořena místní obec se 439 obyvateli a prvním starostou byl zvolen Václav Klimeš. Při pozemkové reformě připadly vrchnostenské pozemky do vlastnictví dlouholetým nájemcům a dvůr č. 1 přidělen za 26 500K nejprve nově ustanovenému družstvu pro zřízení lihovaru. Akci vedl starosta Julius Štarha, ale nenalezl pro ni potřebné pochopení, proto byly odevzdány rozlehlé objekty v této ceně dosavadnímu nájemci. Ten odprodal části budov třem zájemcům, a tak povstala ze dvora nová obytná stavení.

DIGITALIZOVANÁ KRONIKA

POSLEDNÍ AKTUALITY

Návrh rozpočtu mikroregionu Novoměstko na rok 2018

N úřední desku jsme vložili návrh...

více


Ořez stromů

Na úřední desku jsme vložili...

více


NÁHODNÁ FOTOGRAFIE

POČASÍ NA VYSOČINĚ

POČASÍ V ČR

In-počasí


STATISTIKA PŘÍSTUPŮ


TOPlist


ZABEZPEČENÝ PŘÍSTUP


login:
heslo:

Copyright © 2008-2017 Obec Dlouhé. Všechna práva vyhrazena
Realizace: Jum - design