O obci

První písemná zpráva o existenci osady pochází z r. 1407. Osada však byla založena daleko dříve, buď koncem 13. nebo počátkem 14. století (k rodině lokátora patřil patrně starý vladycký rod usazený na Telečsku a píšící se „z Dlouhého“ – jeho členové s připomínají z ještě na počátku 15. století, avšak v osadě Dlouhé již nikdo z nich nesídlil). Osada náležela zprvu ke Křižanovu, koncem 16. století byla však oddělena a připojena k Pernštejnu. V r. 1625 získal Dlouhé kardinál František z Ditrichštejna a osada sdílela osudy novoměstského panství. Hospodářským správcem kardinála byl Šimon Kratzer ze Schönsbergu, který koupil zámek v Novém Městě a v okolí zakládal železné hamry. Synové Šimona Kratzera dosáhli kolem r. 1660 postoupení osady Dlouhé do dědičného vlastnictví, čímž se tato stala na nějakou dobu samostatným statečkem. Za Kratzerů tak nabyla vesnice na důležitosti. Kratzerové se však podnikáním nakonec silně zadlužili a tak se Dlouhé v r. 1692 opět stalo součástí novoměstského panství. To bylo stále v rukou Ditrichštejnů, ale již v roce 1699 postoupil kníže Leopold Ditrichštejn Nové Město se zámkem i připojenými vesnicemi Nadaci šlechtičen v Brně, jimž tento majetek náležel a do r. 1945. V roce 1749 (tehdejší představenou Nadace byla členka rodiny Miniatiů z Capali) vznikl nejstarší obecní typář Dlouhého, jehož otisk se dochoval ve Sbírce pečetidel a odlitků pečetí v Moravském zemském archivu v Brně (MSA Brno, f-G 125, i.č. 1889), viz fotografie. Oválnému pečetnímu poli dominuje postava sv. Floriána, pravou rukou vylévajícího vědro na oheň, v levé třímající praporec s heraldickou lilií uprostřed listu. Opis majuskulou zní PECZET. POCTIWI. OBCE. DL…1749. Na základě znalosti této pečeti a historických souvislostí se do návrhu znaku obce – dostal lev z erbu Kratzerů (barevně upraven, v originále byl lev červenostříbrný ve stříbrno-červeně šikmo děleném štítě), sv. Florián z pečeti je symbolizován žernovem coby jeho atributem, lilie na praporci byla převzata z erbu baronů Monisti de Capali (členka tohoto rodu byla v době vzniku pečetidla představenou Nadace šlechtičen v Brně, vlastnící v té době nejen Dlouhé, ale i celé novoměstské panství). Dominantní modrá barva štítu symbolizuje někdejší rybníky v obci. Z předkládaného návrhu znaku vychází i zjednodušený návrh obecního praporu, vytvořený v souladu se zásadami a zvyklostmi vexilologické tvorby.

V modrém štítě stříbrno-červeně šikmo dělený lev s červenou zbrojí a jazykem držící v předních tlapách na zlaté žerdi stříbrný praporec s ocasem s žluto-červeně polcenou lilií a mezi zadními tlapami stříbrný mlýnský kámen s postavenou červenou kypřicí.

List tvoří bíle karé široké jednu polovinu šířky listu se žluto-červeně polcenou lilií a dva vodorovné pruhy, červený a modrý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.